Platinum je na pomyslné špičce pyramidy kolekce rumů A.H.Riise. Je to jedinečný rum, vyrobeno bylo pouze 6.000 láhví a nikdy více se již podobný rum vyrábět nebude. Pro jeho výrobu byly použity rumy staré 21 a 40 let, které dozrávaly v sudech v evropských sklepích. Bylo tak zajištěno stabilní klima, což rumům zajistilo jemné a postupné stárnutí. Rum v barelu tak není pod tlakem a vyvíjí se přirozeným a vlastním tempem, což je optimální pro vývoj chuti.
Ve vůni tohoto výjimečného rumu můžete cítit nádech banánu, v chuti měkké citrusové plody, přezrálé ovoce a starý dub. Dokončení je dlouhé a komplexní. Barva připomíná leštěný, tmavý jantar.
Alchymie rumu A.H. Riise
Když sedíte v pohodlném křesle se sklenkou rumu A.H. Risse a vychutnáváte si jeho skvělou chuť, možná Vás napadne, jak se takové dokonalé chuti dá docílit. A.H. Riise je směs složená z rumů, které zrály v pečlivě vybíraných sudech. Výběr správných sudů je první krok k dokonalému rumu a jedním z nejdůležitějších odpovědností sklepmistra. Barrel musí být správně starý, z kvalitního dřeva, a především záleží na tom, co v něm zrálo předtím.
Rum se vyrábí po celé karibské oblasti a každý ostrov nebo země má své vlastní zvláštní vlastnosti. Jamajka, Trinidad a Tobago, stejně jako Guyana představují tzv. britskou školu. Chuť je obvykle těžká, tmavá, kořeněná, živá a s delší dochutí. Rum je známý svou vůní, kdy můžete v nosu cítit až téměř měď. Guatemala, Nikaragua, Barbados, Panama a rumy z Dominikánské republiky jsou lehčí a sladší, s výraznými tóny tropického ovoce, které pocházejí zmístních kmenů kvasinek. Nic navíc není přidáno, výrobci pracují vědomě s výraznými vůněmi a chutěmi, které mohou tyto kvasinky poskytnout. Sklepmistr domu A.H.Riise musí jednotlivé rumy pečlivě vybírat, aby se navzájem doplňovaly a podporovaly své nejlepší vlastnosti. Musí vzít to nejlepší ze všech koutů světa a vytvořit dokonale vyvážený nápoj – rum A.H.Riise.
Historie
A.H Riise vyvinul svůj rum v Dánské západní Indii.
Historie produkce rumu na západě Indie je poměrně dramatická. Když Dánsko kolonizovalo západní indické ostrovy svatého Jana a svatého Tomáše, byly neobývané. Postupně Dánsko založilo plantáže, kde k práci využívalo otroky, a mělo četné konflikty s ostatními národy. Aby zvětšil flotilu, přiznal dokonce první dánský guvernér západní Indie pirátům právo plavit se pod dánskou vlajkou. V hlavním městě St. Thomas proto dosud najdete "Skytsborg" - hrad Blackbeards, pojmenovaný po slavném pirátovi.
Albert Heinrich Riise (1810-1882) se v roce 1838 plavil se na ostrov Saint Thomas s úmyslem otevřít si zde lékárnu. Konkurence byla poměrně malá a on snadno získal právo obchodovat s léčivými přípravky. Nedisponoval ale dostatečnými finančními prostředky, proto se spojil s majorem Kjellerup, který byl velmi bohatý. Inovativní a pracovitý Riise rozvíjel společnost a rychle zjistil, že peníze se dají vydělat prodejem výrobků mimo repertoár lékárny. Začal prodávat výrobky pro domácnost, kosmetiku, konzervy, čokoládu, a nakonec se stal i průkopníkem v oblasti destilace rumů s přídavkem hořké chuti. Ty byly v té době používány hlavně pro léčebné účely, především jako velmi potřebná a vyhledávaná léčba střevních, žaludečních a dalších poruch. Vyvinul a vylepšil silné značky jako OldCroix Brand, Riises Guava Rum, A. Riise Rum a další. Riise vyvezl rum do mnoha zemí a stal se mimořádně bohatým. Riise byl na ostrově St. Thomas oceněn mnoha čestnými pozicemi. Byl předsedou ColonialAdvisoryBoard, Churchwarden a členem občanského výboru. V jednom okamžiku byl ředitelem banky St. Thomas a členem představenstva v řadě obchodních podniků. V roce 1860 byl z roku 1867 vyznamenán rytířem řádu Dannebrog, v roce 1867 členem právního poradce, v roce 1868 členem dánské svobodné společnosti. V roce 1873 se stal rytířem švédského řádu Vasa a v roce 1878 se stal státním radou-pravděpodobně proto, že daroval 6000 dolarů městu St. Thomas, aby mohli koupit tři školní budovy.
Později se vrátil zpět do Kodaně, kde koupil velkou vilu na Frederiksbergu, kterou nazval „Villa Saint Thomas“. Založil zde zahradu se vzácnými a exotickými rostlinami, nechal vyhloubit rybníky a postavit velký skleník. Zemřel v roce 1882 ve věku 72 let a je pohřben v SolbjerguParkkirkegård, kde jeho hrob ještě stále existuje.